Bátnedoaktir Kalle Merkku: Áiggeájit bukte davás

Njealjelohjahkásaš Kalle Merkku bargá bátnedoavttirin Ohcejoga dearvvasvuođaguovddážis. Son bođii sullii golbma jagi dassái bargui Ohcejoga gildii, muhto bargá dál Lappi buresveadjinguovllu Lapha bálvalusas.

Mo Kalle gii lea eret Davvi-Gárjilis eret, bođii Ohcejohkii? – Reisejin dávjá geassit davvi Suomas ja Norgga bealde guollebivddus ja vánddardeamen, muitala Kalle. – Vihkkedallen guhká vejolašvuođa leat davvin guhkit áigge, dasgo davvi luondu ja jahkodatmolsašuvvama vásiheapmi ja Norgga lagasvuohta geasuhedje. Geahčadin rabas bargosajiid davvi gielddain. Ohcejogas lei dávjá ohcanláhkai bátnedoaktára sadji ja go vuohten rabas báikki ohcen, de mu válljejedje. Geavatlaččat áiggeájit bukte mu deike .

Ohcejogas ordnašuvai viessu jođánit. –Lean leamaš duđavaš ráidodálloviissuidan ráfálaš guovllus. Go iežan dorvofierpmádat ii leat, de lean ožžon dárbbu mielde veahki giliolbmuin ja bargoskihpáriin, mii lea unna servoša ovdamunni.

– Luondduáiggeájit ja erenomážit guollebivdu birra jagi leat doalahan mu dáppe, dadjá Kalle. – Guollebivddus lean fitnan birra jagi nu Suoma go Norgga čázádagain, muhtumin guoli fidne, muhtumin ii . Bivdosajit ledje ovddežis oahppásat, muhto ođđage leat gávdnon. Reaissuid dagan dábálaččat gártta ja gompássa vehkiin, daningo háliidan johtit iežan ráfis. Luomebáikkiid lean ieš gávdnan gártta vehkiin, dasgo báikkálaččathan eai báikkiideaset muital. Luondu ja jagiáiggiid sierralágan albmoneamit leat fiidná, vaikko soaitá leat ahte dáiddage lea jo hárjánan iige leat šat ođđasis geasuhanfápmu.

Vuogáidupmi válddii iežas áiggi. – Álggos lei vehá olggobeale dovdu, dasgo sisabeassan servošii válddii áiggi. Suopmelaš bargoskihpáriiguin lea šaddan ustibin jođáneappot, muhto sámesearvvuš lieggana gulul ja ii soaitte leat seamma vuostáiváldi eará guovllus boahtti olbmuid ektui. Bargoservošis lea lagaš oktavuohta, ja unna bargoservošis leat buorit bealit.

Bargoaddi molsašuvvan gielddas Laphai barggahii duogášbargguid dihte olu, vaikko geavatlaš bargui nuppástus ii váikkuhan. – Mis ii dárbbaš vuordit guhká iežas vuoru dikšui, divššu oažžu vahku guovtti áiggi siste, illuda Kalle. Áššehasat leat duđavaččat, eaige leat nu gáibideaddjit go máddin. Hástalussan lea kollegaid váilun lagasbirrasis, daningo mus lea okto ovddasvástádus bargguin ja šattan eanaš ieš čielggadit áššiid. Iige mus dáppe leat sadjásaš, muhto áššehasat vurdet mu bargui máhccama dahje fitnet dan botta omd. Avvilis bátnedoaktáris.

Kalle mielas lea buoremus dáppe ráffi ja jaskatvuohta. – Streassa ii boađe hoahpus, johtalusas ii ge olmmošguđas, masa lean liikon go lean leamaš dáppe. Lean fuomášan, ahte lean olmmožin nuppástuvvan Ohcejoga jagiid áigge, dasgo mus lea ovddibu oadjebas doaladupmi dál eallimii. Áššit ordnašuvvet áiggi mielde, ja dušši hoahppu lea báhcán eret.

– Heajos beallin anán guhkes mátkkiid, mananba gosa beare, mátki bistá unnimusat moadde diimmu.  Iežas biila lea bákkolaš go ii leat almmolaš johtolat earet go bussevuorru beaivválaččat.

Makkár olmmoš Ohcejogas birge?  – Rabas ja sosiálalaš luondduolmmoš birge várra buoremusat, oaivvilda Kalle.  – Introvertat ja mášohis olbmot eai ceavzze dáppe nu bures. Berre birget iežainis ja leat iešráđálaš, boahttevuhtii oaidni ja gierdavaš. Ohcejohka lea máŋgga dáfus áidnalunddot báiki, muhto realisttalaš galgá leat. Dáppe ferte váldit vuhtii gaskkaid, guhkes dálveáiggi ja dan ahte gávppiid válljenmunit eai leat nu stuorrát. Neahta bokte dieđusge sáhttá diŋgot dakkára, maid ii dáppe oaččo.

– Mus leat plánat rahpasat, jáhkán iežan muhtumin vuolgit máddelii. Go fárrejin Ohcejohkii, olbmot jerre, man guhká lean dáppe. Dán áigi čájeha.